Užití znaku a vlajky města Bystřice pod Hostýnem jinými subjekty se řídí Pravidly užívání znaku města Bystřice pod Hostýnem OP 2/2015.

Znak

Dělený štít. V horním červeném poli vyrůstající stříbrný kozel ve skoku, dolní pole třikrát černo-stříbrně dělené.

Vlajka

List tvoří pět vodorovných pruhů ᾢ červený, černý, bílý, černý a bílý v poměru 4:1:1:1:1. Ve středu červeného pruhu bílý vyrůstající kozel z městského znaku. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

O městském znaku

Znak je jedním ze symbolů města, dědictvím předků, město vyjadřuje a obsahuje, o městě vypovídá a je vlastně jeho podpisem. Jedna ze starších podob bystřického městského znaku zdobila po celý rok obálku Zpravodaje, aby připomněla, že Bystřice před 150 lety získala statut města. Zářijová návštěva prezidenta republiky a komunální volby 2014 znovu obrátily naši pozornost k městskému znaku. Přemýšleli jsme o jeho stáří, významu, podobě a diskutovali o podmínkách pro jeho užívání. Výsledkem tohoto úsilí bude na počátku příštího roku směrnice stanovující pravidla užívání znaku města Bystřice pod Hostýnem. 

Znakové privilegium pro Bystřici pod Hostýnem není známo a původ bystřického městského znaku je nejasný. Jak píše heraldik Miroslav J. V. Pavlů, jeho podoba je pravděpodobně odvozena z erbů bývalých majitelů bystřického panství – pánů z Kunštátu, Bystřických z Hustopeč a Prusinovských z Víckova. Kozla jako heraldické zvíře žádný z nich v erbu neměl. Kromě Bystřice jej ovšem ve svém znaku má (podle registru komunálních symbolů na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR) dalších 22 obcí v České republice a jsou to hlavně obce moravské, ležící v krajině, kde se lidé odedávna živili pastevectvím.

Nejstarší doloženou podobu bystřického znaku najdeme na typáři městečka z roku 1624. Typář rychtáře z téhož roku však zdobí místo kozla dvojocasý lev. Podle mladšího pečetidla purkmistra a obecní rady městečka Bystřice pod Hostýnem, jehož první dochovaný otisk je znám z roku 1727, se pak tvořil znak města, jak ho známe dnes. Během staletí samozřejmě bystřický kozel prošel mnoha proměnami, někdy dokonce vypadal spíše jako lev či gryf, jindy jako srna nebo ovce. Vznešených heraldických tvarů nabyl a náležitě hněvivý výraz budící respekt získal až v roce 2007 právě díky heraldikovi J. V. Pavlů, který bystřický městský znak na základě rozhodnutí rady města odborně přepracoval. Jak je zřejmé a jak potvrdila také Mgr. Helena Nováková, odborná referentka podvýboru pro heraldiku a vexilologii, výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, bystřický městský znak je znakem historicky vydrženým a město má právo jej užívat, aniž by kohokoliv žádalo o souhlas. Kromě města Bystřice pod Hostýnem mohou znak užívat také právnické osoby či organizační složky jím zřízené nebo založené. Jiné subjekty mohou užívat znak města jen s jeho souhlasem. 

Jak uvádí zákon o obcích, volně k užití je na rozdíl od znaku vlajka města. V roce 1994 byla předsedou Poslanecké sněmovny PČR oficiálně schválena podoba vlajky města Bystřice pod Hostýnem a stanoven její odborný popis. List tvoří pět vodorovných pruhů: červený, černý, bílý, černý a bílý v poměru 4:1:1:1:1. Ve středu červeného pruhu je bílý kozel vyrůstající z městského znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

V listopadu 2014 rozhodla Rada města Bystřice pod Hostýnem požádat Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, podvýbor pro heraldiku a vexilologii, o stanovení odborného slovního popisu (blasonu) také pro znak města Bystřice pod Hostýnem. Požádala zároveň o doplnění aktualizované podoby znaku a vlajky města Bystřice pod Hostýnem do registru komunálních symbolů v systému REKOS na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.