Kašna Panny Marie Vítězné ochrany Moravy
(1994, leštěný bronz, šedá žula)
Autor: akademický sochař Daniel Ignác
Trubač
Kašna se sochou Panny Marie Vítězné ochrany
Moravy stojí na náměstí v Bystřici pod Hostýnem od roku 1994 díky
myšlence a činu tehdejšího starosty města, spisovatele Pavla Hejcmana.
Autorem díla je akademický sochař Daniel Ignác Trubač. Použil 5000 let
starou technologii lití bronzu na ztracený vosk a sochu vytvořil jako svou
absolventskou práci, jíž uzavřel studia na Akademii výtvarných umění
v Praze. Socha vznikla během sedmi měsíců práce v dílně v Tupesích,
odlita byla u sochaře Otmara Olivy na Velehradě. V roce 2022 při
generální rekonstrukci Masarykova náměstí pak autor dílo restauroval.
Socha z leštěného bronzu váží 800 kg a je
vysoká i s podstavcem 2,75 m. Odkazuje k nápisu pod kupolí
svatohostýnské baziliky „Vítězná ochrano Moravy, zůstaň matkou lidu
svému“, k legendě o Panně Marii, která blesky zahnala tatarské
oblehatele Hostýna a dala na místě vytrysknout prameni léčivé vody.
Inspirována je mimo jiné i podobou Panny Marie Ochranitelky. Postava laskavé
ženy se zahalenou hlavou a skrytýma rukama má rozšířený členitý
plášť. („Můj široký plášť je moje milosrdenství, přijď tedy a
skryj se pod můj plášť.“) Dojem otevřené náruče zesilují tři
abstraktně pojatí archandělé, kteří Pannu Marii obklopují a z nichž
tryskají vějíře vody. Po levici Panny Marie vidíme archanděla Michaela,
ochránce a bojovníka proti silám zla – jeho podobu tvoří meč a fragment
plamene. Gabriel (po pravici) má v sobě kruhový motiv vycházejícího
slunce, je to nositel radosti, nese zvěst o zrození. Rafael sedící
s poutnickou holí za zády Panny Marie je člověku průvodcem na jeho cestě.
Je připraven i uzdravovat. Podle legendy potře Tobiáš na Rafaelovu radu
oči svého osleplého otce žlučí ulovené ryby a zázračně ho vyléčí.
Motiv uzdravování je pevně spojen se Sv. Hostýnem a silný je zde i motiv
navracení zraku.
Kašna má průměr 4,6 metru a pojme 10 m3
vody. Původně byla pískovcová, nově je vytesána z šedé žuly, stejně
tak i kruhové schodiště. Boky kašny jsou zdobeny jemně tesaným
geometrickým reliéfem ve tvaru okvětních lístků. Při pohledu z ptačí
perspektivy připomíná kašna rozevřený liliový květ, jehož střed
tvoří socha a chrliče.
Zajímavé jsou drobné bronzové prvky na
roubení. Šest spon, každá s pěti miskovitými prohlubněmi vytvořenými
otisky prstů, představuje části růžence. Jsou tu tři zkrácené
růžence, desátky – a mezi nimi atributy každého z nich – růženec
radostný, bolestný a slavný. Růžence jsou určeny k dotýkání, modlitbě
a vlastně jsou i symbolickým podáním ruky tvůrci bystřické kašny. Na
roubení najdeme také znak města Bystřice pod Hostýnem i moravskou a
slezskou orlici z velkého státního znaku České republiky.
Socha je obrácena čelem k jihovýchodu,
směrem k bazilice Nanebevzetí Panny Marie na vrcholku Hostýna.
Socha Panny Marie Vítězné ochrany Moravy
nabízí za příznivého denního počasí i při nočním osvětlení
úchvatný pohled na hru světel a stínů, její plášť často ožívá
odlesky dopadající vody a zrcadlí život kolem. Má zavřené oči, její
výraz je však vidoucí, chápavý a shovívavý, je v něm skrytá síla.
Vnímá neviditelné, trpělivě bdí nad městem pod mariánskou horou.
